Spadané listí, podobně jako jiný bioodpad, můžete kompostovat ať už v zahradním kompostéru nebo v tom bytovém.
Kompostování listí je jednoduchý a efektivní způsob, jak se ho zbavit. Navíc získáte kvalitní substrát – listovku. Listovka obsahuje prospěšné živiny vhodné pro mulčování. Lze ji použít jako příměs pro všechny typy půdy. Kromě toho brání růstu nového plevele a zadržuje vlhkost. Níže se dozvíte základní pravidla a tipy jak zkompostovat listí.
Základní pravidla a tipy jak postupovat při podzimním kompostování listí
- Pokud máme na zahradě několik druhů listnatých stromů , doporučujeme takové listí nejdříve smíchat a až následně jej kompostovat.
- Jelikož listí opadává na podzim, doporučujeme si udělat zásobu spadaného listí vedle kompostéru a v průběhu následujícího roku jej směšovat s dusíkatými materiály jako např. trávou nebo hnojem.
- Před kompostováním těžko rozložitelných listů doporučujeme listí na podzim projet sekačkou bez zásobníku. Takto posekané listí nechte přes zimu pod sněhem a na jaře ho začněte postupně přidávat do kompostu. Při přidávání listí do kompostu je vhodné míchat jej s dusíkatými materiály, jako je tráva, kuchyňský bioodpad či hnůj.
- Typickým příkladem je ořechové listí , které se rozkládá pomaleji, ale neznamená to, že není vhodné ke kompostování. Postupujeme výše uvedeným způsobem. Také lze pomaleji rozkládající listí prosypat urychlovačem kompostu, který svými aktivními složkami rozklad urychlí.
- Abychom předcházeli slepování listí v kompostu, můžeme listí smíchat s hlínou, případně s hotovým kompostem.
- Kompost z listí a trávy se obvykle neprodyšně udusává, proto je potřeba kompost minimálně po měsíci od založení promíchat překopávačem kompostu (praktická, kovová pomůcka vhodná na překopávání a provzdušňování kompostu).
- Při kompostování listí napadeného chorobami nebo parazity je třeba takové listí smíchat s vápnem a navlhčit, samozřejmě, mimo kompostér. Do kompostu ho přidáme až po uplynutí termické reakce, a to minimálně po dvou týdnech od promíchání.
- Čím častěji kompost z listí budeme přehazovat, tím rychleji vyrobíme z bioodpadu kompost.
Užitečné bonusové rady:
Co s rajčaty v kompostu?
- Je to jako se všemi semeny rostlin, které dáváme do kompostu. Pokud chcete mít jistotu, že vám v kompostéru nevyklíčí rajčata, tak doporučujeme postup "Jak na plevel".
- Klíčivost houževnatých plevelů a jejich semen zničíme, pokud je necháme před kompostováním zkvasit v nádobě s vodou. V létě nám na to stačí cca 15 - 20 dnů (dokud se na okraji nádoby neobjeví pěna).
- V kompostu, kde se vloží najednou hodně čerstvého biologického materiálu, se teplota běžně vyšplhá až na 70 °C, čili tato semena tam nepřežijí a dále se nerozmnožují.
Hraboši, jako neplecha v kompostu!
- Hraboši jsou býložraví hlodavci, ale nepohrdnou ani žížalami.
- Žížaly jsou naopak pro náš kompost vítány, takže bychom je měli před hraboši chránit.
- Asi nejúčinnější způsob jak zamezit hrabošům vstup do plastového kompostéru je umístit pod kompostér pletivo. Je však třeba dbát na to, aby mělo pletivo "malá" očka. Průměr otvoru hrabošovy díry je do 4 cm, očka pletiva musí být alespoň o polovinu menší. Samozřejmě v otevřených silech, resp. hromadách je to vcelku problém, neboť tito hlodavci se tam mohou dostat prakticky odkudkoliv.
- Pletiva jsou účinná i proti krtkům, ale krtka by mělo pletivo odradit i pod silem, či otevřenou hromadou.