Kompostování v bytě nebo na balkóně: I bez zahrádky vytvoříme ideální kompost

Bydlíte v bytě nebo v domě bez zahrádky a chcete si i přes to vytvořit vlastní kompost? Pořiďte si vermikompostér a přeměnu bio odpadu tak zvládnete klidně i uprostřed obýváku. Co vermikompostování obnáší a jak správný domácí kompostér vybrat?

Plastia-4

 

Co je vermikompostování a jaké jsou jeho výhody?

VERMIKOMPOSTOVÁNÍ značí přeměnu bio odpadu na organické hnojivo za pomoci žížal. Hnojivo je vyživené o minerální látky, enzymy (simulátory růstu) a další živiny. Exkrementy žížal v sobě obsahují hormony mládí, hormony stimulující růst a volné aminokyseliny. Ty vysoce zvyšují růst rostlin (asi o 20 %).

Vermikompostér se hodí kamkoliv, kde produkujeme biologicky rozložitelný odpad. Například do bytu, kanceláře nebo i do škol a školek, kde je využíván i ke vzdělávání dětí – děti si mohou ze vzniklého substrátu i samy něco vypěstovat.

Rostliny, které jsou hnojeny tímto substrátem, jsou zdravější a nenapadají je nemoci a patogeny. Mají mnohem větší biomasu, více květů, plodů a také o mnoho více vitamínů než rostliny, které se hnojí umělými hnojivy.

 

Žížaly jako základ správného vermikompostování

Ke kompostování se dají použít 3 druhy žížal, a to:

Z těchto druhů jsou nejlepší k domácímu kompostování Kalifornské žížaly, jelikož jsou větší, žravější a rychleji se rozmnožují. Dokáží rychle zpracovat bioodpad z kuchyně a nevydávají při tom žádný zápach. Žížaly jsou náchylnější na teplotu, a proto doporučujeme vermikompostér umístit uvnitř bytu, aby nezahynuly teplem či zimou. Nejlépe se jim bude dařit při pokojové teplotě okolo 20 °C. Doporučené množství násady do vermikompostéru je asi kolem 2000-3000 žížal, což  je přibližně 2,5 kg. Objednejte si svoji násadu žížal v sekci Domácnost.

 

Jak vybrat vermikompostér 

Základní potřebou pro vermikompostování je samotný vermikopostér. Existuje spousta typů, které si můžete objednat na našem e-shopu. Ceny se pohybují kolem 2 až 3 tisíc bez násady žížal.

Na našem webu nabízíme kromě jiného zelený nebo antracitový stylový vermikompostér, který vytvořila etablovaná evropská firma se zahradními potřebami Plastia ve spolupráci s neziskovou organizací KOKOZA a českým designérem Jiřím Pelclem.

 

Jak založit vermikompostér

Je to velice jednoduché. Do prostředního patra vermikompostéru natrháme buď krabičku od vajíček nebo kousky novin, na které dáme násadu žížal a následně klademe bioodpad. Jako základ do vermikompostéru můžeme použít i  listí či zeminu, do které se žížaly budou moci schovat. Dolní patro zůstává prázdné, protože do něj stéká přebytečná vlhkost, která se nazývá worm tea neboli žížalí čaj. Tím můžete zalévat kytky (doporučujeme ho smíchat ještě s vodou 1:1). Je to totiž další výživné přírodní hnojivo.

 

Když se prostřední patro zaplní, můžeme jednoduše přidat další nádobu. Žížaly si samy přelezou do horního patra Na každém dně jsou totiž udělané díry, aby žížaly mohly kompostem v obou patrech prolézat. Ale pokud bychom žížalám chtěli pomoci, kousek kompostu prostě přendáme do prázdného patra.

 

Co do vermikompostéru patří a co ne

Postupně plníme prostřední nádobu odpadem z naší kuchyně a nebojíme se otestovat, co žížalám chutná. Po našem zkoumání a testování jsme zjistili, že nejvíce jim chutná čajová a kávová sedlina. V čajových sáčcích se žížaly často rozmnožují. Potom slupky od jakékoliv zeleniny, ovocné slupky, ohryzky, zelená nať a také rozdrcené skořápky od vajec, které hnojivo doplňují ještě o vápník.

Naopak jim nechutnají výrazné chutě jako velké množství citrusů, zbytky od zázvoru a cibule. Do vermikompostéru nepatří pecky, kosti, maso, mléčné výrobky, mastné výrobky, olej, sádlo a jiné další tuky.  

RADA: Ze začátku kompostování nevhazujte košťálové zbytky zeleniny a slupky od brambor. Malý počet žížal nemůže svými enzymy kompost rozložit a tyto zbytky by pak mohly začít hnít či zapáchat.

 

Žížalám trvá průměrně tak 2-3 měsíce, než přetvoří bioodpad na kompost. Pokud potřebujeme kompost dříve, vysypeme obsah vermikompostéru a ručně ho přebereme. Nebo využijeme toho, že žížaly se rády schovávají před světlem a rády se zavrtávají do tmy. Necháme na vrch kompostu proudit světlo a tím pádem můžeme jednoduše odebrat kompost z horní vrstvy. Případně žížalám dáváme potravu jen na jednu stranu kompostéru, tím je nalákáme tam, kam potřebujeme. Ze druhé strany můžeme opět kompost vybírat.

 

Jak vypadá správný kompost

Správně vedený vermikompostér nezapáchá, netvoří se v něm plíseň ani není blátivý a nelítají kolem něj mušky. Pokud byste se setkali s plísní a vlhkostí, která láka mušky, tak podle našich zkušeností stačí přidat nějaký savý materiál. My v tom to případě opět používáme noviny, toaletní papír, krabičku od vajíček či ruličky od toaletního papíru a papírových utěrek. Správnou vlhkost také poznáte podle stisku substrátu v ruce. Když by byl naopak kompost velmi suchý, je potřeba ho zvlhčit třeba rozprašovačem.

Kompostér zbytečně nepřehlcujte. I žížaly mají své jídelní kapacity a neměly by se přecpávat. Na den se doporučuje tak 250-500 gramů potravy a zbytků pro žížaly, což představuje maximálne 2-3cm vrstvu bioodpadu. Po pár měsících můžete kapacitu pomalu zvýšit. Čas od času kompost s žížalami prohrábněte, abyste věděli, jak se pomocníkům daří, a aby se vermikompostér provzdušnil.

Žížaly se samy redukují podle dostatku potravy. Když jim dodáváte hodně potravy, množí se, a když je necháte po dobu dovolené bez potravy, samy se zredukují na ideální množství. Bez potravy žížaly vydrží kolem 1 měsíce. Pokud byste však měli odjet na delší dobu, svěřte raději vermikompostér s vašimi pomocníky někomu do péče.