Zahradní kvítí, Brno: Květinový průmysl očima české farmářky
Snad každý rád dostane květinu. A taky ji spousta z nás ráda daruje dál. Přemýšleli jste ale někdy, když jste tak postávali v květinářství, odkud ta květina pochází a co vše stojí za tím, abyste ji mohli právě někomu darovat, nebo ji od někoho dostat? O květinovém průmyslu jsme se pobavili s květinovou farmářkou z Brna, Montanou, majitelkou farmy Zahradní kvítí, Brno. Tak se na to pojďme podívat.
.jpg)
Jakou historii má květinový průmysl v České republice?
“Dříve, vlastně během komunismu, se u nás pěstovaly květiny k řezu většinou v rámci JZD. Mezi hlavní pěstované květiny patřily třeba karafiáty, růže, frézie, nebo gerbery. Nicméně, nebylo to ekologickou cestou. Bylo to klasické zemědělství, klasická konvence, využívaly se různé postřiky a umělá hnojiva.
Po otevření hranic se začaly dovážet květiny ze zahraničí, které byly samozřejmě něco úplně nového. Nové druhy, barvy, tvary… něco úplně jiného a každý to samozřejmě chtěl. Skleníkové květiny nebyly schopné konkurovat dovozu, a tak provozy postupně zanikaly. Také zahradní květiny, dostaly nálepku něčeho obyčejného, co každému roste na zahradě. Zákazníci o ně ztratili zájem. Proto většina původních květinářů skončila. Pro ty květiny jednoduše nebyl odbyt a tím pádem se přerušila tradice. To se změnilo až za poslední roky, kdy začaly být k dostání jedinečné odrůdy, trochu odlišnější od známých klasik. Také se kladl důraz na ekologii a udržitelnost, a také za to může určitě i obliba zahrádkaření a celkově pěstování rostlin.”
Jak je na tom květinový průmysl v České republice tedy dnes?
"Dneska je velký boom, to vidí určitě každý. První novodobé farmy začaly vznikat tak před 8 lety, inspirovali další a začalo se to nabalovat a šířit. Já se počítám do druhé větší vlny vzniku květinových farem. Květinová farma zní tak romanticky a krásně, a zní to jako ideální práce pro člověka, který miluje přírodu a zahradničení. Napomáhají tomu i sociální sítě, díky kterým tato práce vypadá jednoduše a bezproblémově. A tak každý rok vznikají desítky nových farem. Farma je možná příliš vznosné slovo. Pěstování květin je trošku jiné, narozdíl například od zeleniny. Dobrým plánováním a střídáním květin během sezony, můžete vypěstovat velké množství i na menším prostoru. Květinový farmář tak nepotřebuje velké lány půdy, stačí větší zahrada a může se do toho pustit třeba při studiu, nebo mateřské."
Vrací se tedy tradice pěstování květin zase zpátky?
“Ano určitě. Potíž je, že příliš nemáme na co navazovat. Bývalé provozy jsou zničené a jejich oprava není možná, nebo by vůbec nedávala ekonomický smysl. Ani staré zkušenosti nám příliš nepomohou, jsou zastaralé a týkají se monokulturního pěstování ve sklenících. Hledáme tak nové cesty a způsoby, jak květiny pěstovat více v souladu s přírodou. Ale zároveň tak, aby to bylo udržitelné pro tělo, i nás to uživilo. Zatím se všichni učíme, třeba i hodně od sebe navzájem. To velmi pomáhá, když najdete dalšího blázna, který se lopotí stejně jako vy a přitom to miluje.”
Jsou všechny květiny vypěstované v České republice ekologicky vypěstované?
“Bohužel tak jednoduché to není. To, že si někdo koupí lokální květinu vypěstovanou u nás neznamená, že je to květina vypěstovaná ekologicky. Můžeme si říct, že máme květiny lokální, ale neekologicky pěstované, anebo lokální a ekologické.
Někdo kombinuje lokální květiny s dovozem, někdo je striktně odděluje a dovozové vůbec ve své nabídce nemá. Zákazník to někdy nepozná, nemůže znát sezónnost všech těch stovek květin, které farmy mohou pěstovat. Je tak na prodejci, zda je upřímný a fér. Někteří nejsou, nebo si slovo lokální vykládají po svém a tu oblast lokálna rozšíří třeba na celou Evropu. Lokální květiny jsou teď v módě, a tak se to bohužel i zneužívá. Nutno také říct, že třeba klasické květinářství nemůže nabízet lokální živé květiny během celého roku, protože u nás prostě nerostou, protože máme v zimě zimu. Květinová farma funguje trošku jinak, a tak může zákazníkům nabídnout i zimní alternativy kytic.”
Jak si tedy můžeme vybrat, kde koupit lokální a zároveň ekologickou květinu?
“V Česku vznikla platforma Výkvět, která sdružuje pěstitele květin, kteří pěstují ekologicky. Máme vlastní certifikaci, a to z toho důvodu, že když jsme vznikali, nebylo možné certifikovat květiny značkou Bio, tam spadaly pouze potraviny. Inspirovali jsme se tak v zahraničí a založili si vlastní certifikaci, která funguje na vzájemné důvěře a kontrole mezi členy spolku.
Platforma Výkvět je dobrovolná a funguje zároveň jako podpůrná skupina mezi květinovými farmáři, pravidelně se scházíme a učíme se od sebe navzájem.
Takže když si nebudete jistí, kam pro ekologickou květinu a chcete mít opravdu jistotu, podívejte se sem.”
Jak to vypadá během zimních měsíců u těch ekologických farmářů?
“Ekologická květinová farma může pěstovat květiny zhruba 7 měsíců v roce. Je to dané tím, v jakém jsme pásmu a část měsíců tak u nás květiny vypěstovat nejdou. Kdybychom topili a svítili v nějakých fóliovnících, abychom mohli pěstovat i v zimních měsících, vyšlo by to hrozně draho, a hlavně by to nebylo ekologické.
Abychom ale dokázali odpovědět na poptávku a zároveň měli z čeho žít, jsou různé cesty. Hodně se vrací do módy sušené květiny, prodávají se květinové poukazy, workshopy, anebo jsou taky oblíbené větvičkové kytice. Ty většinou obsahují kombinaci sušených květin a živých větviček. Je to velmi trvanlivá varianta kytice, ale zákazník nemůže čekat pugét plný klasického kvítí.”
Jaké jsou nástrahy a rizika eko zemědělství u nás?
“Květinové farmaření je způsob zemědělství plně závislý na počasí a přírodě. Tím, že pěstujeme ekologicky, tak část té úrody nemáme pod kontrolou. Vždycky se může stát něco, co nás o tu úrodu připraví. Je třeba s tím počítat a umět reagovat velmi pružně a poradit si za každé situace. Potíž je, že nemůžete slíbit konkrétní květ ani jeho množství v určitý den v roce. Můžeme odhadovat, pak stačí když přijde ochlazení nebo kroupy a záhony vypadají úplně jinak, než jsme si vysnili.
Většina farem se tak soustředí na to, aby měla hodně široký výběr z různých květin, protože kdyby třeba jeden druh snědly housenky, je potřeba mít ho čím nahradit. Také je to určitý balanc mezi velikostí farmy a schopností farmáře se postarat o všechny záležitosti, které s farmou souvisí. Já si nyní myslím, že je lepší cesta mít menší farmu s širší nabídkou produktů, které nesázejí na jednu kartu.”
Ty sama máš svou farmu, Zahradní kvítí, Brno, jak dlouho už farmu vedeš a jak svou práci vnímáš?
“Toto je moje pátá sezona, a každý rok je jiný. Každý rok jsem udělala velký skok kupředu. Ten největší, před dvěma roky, kdy jsme se přestěhovala s celou farmou na nové pole do Bohunic. Mnohem větší plocha i závazky, ale i skvělý majitel a úžasné prostory, na kterých se mohu plně realizovat. Je to velmi těžká práce, zvláště pro ženu, opravdu fyzicky náročná, ale je taky neskutečně uspokojující. Vidíte své pokroky a vše, co budujete, každý den přímo před sebou v záhonech a květinách.”
Jaké květiny jsou u tvých zákazníků nejoblíbenější?
“To vůbec nemůžu říct. Moji zákazníci mají rádi asi všechny mé květiny. Dostanou v kytici prostě to, co je zrovna na poli nejkrásnější. Pěstuji stovky květin, nemůžu nabízet konkrétně a dávat jim na výběr, co zrovna by do kytice chtěli uvázat, to by zabralo neskutečně času. Pokud mají přání na barvy, v tom jim ráda vyjdu vstříc. Ale kdybych měla pět vyjmenovat, budou to čemeřice, tulipány, pryskyřníky, pivoňky a jiřiny.”
Je ještě něco, o co by ses s našimi čtenáři chtěla podělit?
“Letos se zapojím do víkendu otevřených zahrad, také opět proběhne den Výkvětu, to je něco jako den otevřené farmy. Také bych je ráda na jaře pozvala do samoobslužného stánku u pole na Lánech, aby si přišli udělat radost kyticí. Třeba se u stánku, nebo na nějaké akci na farmě potkáme.”
Moc děkujeme za krásný rozhovor!
Dovolíme si doplnit ještě pár informací o květinovém průmyslu, které nám přišly důležité…
Květinový průmysl v kostce
- Téměř 98 % řezaných květin se na český trh dováží, převážně z Nizozemska
- Byť jsou květiny dováženy z Nizozemska, neznamená to, že tam byly také vypěstovány. Nizozemsko je osou globálního obchodu s květinami a květiny reexportuje z jiných zemí. Největšími vývozci jsou Keňa, Ekvádor, Etiopie, Kolumbie. Na jejich transport je tedy spotřebováno velké množství paliva.
- Dovážené květiny jsou i takové, které jsou typické pro naši oblast (např. růže z Ekvádoru, chryzantémy z Kolumbie, karafiát z Etiopie)
- Rozvojové země nenabízejí vhodné pracovní podmínky. Stále je zde zastoupena dětská práce, pracovníci získávají pouze minimální mzdu (často na hranici únosnosti), mají dlouhou pracovní dobu, nejsou dostatečně chráněni při práci s chemikáliemi a velké procento žen se setkává se sexuálním obtěžováním (V Keni se udává zhruba kolem 60 % žen znásilněných svým nadřízeným. Odborníci odhadují, že reálná hodnota se pohybuje kolem 90 %.)
- Farmy v rozvojových zemích využívají pesticidy a další agrochemikálie, které jsou v Evropě a USA na seznamu zakázaných látek.
- Na trochu pozitivnější notu – Stav květinového průmyslu začal vyžadovat větší pozornost a začaly vznikat certifikace, jako Fairtrade, Flower label program, Floverde, Kenya Flower Council. Stále se ale jedná o květiny dovezené přes půlku světa a tím vysokou uhlíkovou stopu!
Zdroje:
https://www.veronica.cz/co-je-skryto-za-dokonalou-krasou-kvetin
https://www.slowfemme.com/magazine/problematika-kvetinoveho-prumyslu